king of the fall


too big for me shoes - i've been everywhere shoes - h&m model was too high and expensive shoes - too small for me shoes - lydia fucking deetz shoes



bauhaus archiv

jediný místo, co má zavřeno v úterý, ne v pondělí







berlin (huge)

vrátila jsem se z berlína, kde jsem skoro nic nenafotila, zato jsem si přivezla dost smíšené pocity. dokonce natolik, že jsem se o tom rozhodla napsat článek. a to už něco znamená, haha.



primárně je nutné podotknout, že do berlína jsem chtěla jet tak od svých 14 let, kdy už jsem byla přetransformovaná do právoplatnýho indie kida (vysvětlivka: dneska se tomu říká hipster, ale za mých mladých let jelo nu rave, iamx a časopis filter). vždycky jsem si ho představovala jako mekku všech punkáčů a podivínů, obskurních umělců a chytrýho street artu. zkrátka místo, kde na vás konečně nebudou lidi blbě zírat. tuhle moji představu po léta udržovaly kulturní reportáže na české televizi, internet a lidé kolem něj a kolem mě.

letos jsem se na ty vaše kreuzbergy konečně jela podívat.

při příjezdu se berlín zdá jako velký, šedivý město plný kosmopolitních střetů. prvně očekáváte, že se vám otevře pokrokový západní město, kde všechno funguje, jak má a přitom odevšud padá prach z dvacet pět let zbořené berlínské zdi a kolem poletují babsi a muslimské ženy. a hodně, hodně, hodně, hodně hipstrů.



ústřední pocit, který z celého města mám se ve mně spojil především s alexanderplatzem, kam jsme chodili nakupovat jídlo na snídani. uprostřed náměstí jsem necítila nic. střed města je chladná nákupní galerie s dokonalou nabídkou sortimentu doopravdy pro všechny. kdybych měla na útratu tak dva miliony, jedu je utratit do berlína. prostorné ulice vás postupně dovedou ke všem památkám a zbytku berlínské zdi, kolem které je drátěný plot. můžete si tak užít svůj mona lisa moment na pomezí východní evropy. já si zapomněla brýle na pokoji.



během pěti dnů jsem viděla milion obchodů, chladný mitte, cizinecký kreuzberg, prostě charlottenburg a večerní neukölln. hrozně jsem chtěla, aby to pro mě fungovalo, ale berlínský kouzlo na mě nějak nezapůsobilo. z města jsem odjížděla hrozně unavená a s pocitem, že jsme prostě museli být jenom na špatných místech. což je dost reálná možnost. jinak dobrý!

nemá smysl, abych všechno zdlouhavě popisovala, takže:


  • vezměte si s sebou hodně hotovosti. zatímco např. v holandsku odmítají přijímat platební karty cizinců, protože nechtějí pustit ani cent navíc, v berlíně v některých obchodech, ve kterých byste čekali opak, ani nemají platební terminály (e.g. řetězce typu burger king, dunkin donuts apod.)
  • berlín je proslulý svými sekáči a bazary, kde se dají za pár korun sehnat supr kaufy. my se inspirovali vítkovými tipy a cestou do bauhaus archívu se stavili v garage a potom v humaně na karl-marx-allee.




    to bylo pro mě jedno z největších zklamání. sekáče jsou, narozdíl od těch českých, krásně uspořádané a prodavači se občas až moc vyznají v tom, co prodávají, haha. tomu odpovídají i ceny. zhýčkaná někdejší brněnskou unimodou a o-m-g-! mou malou sbírkou fred perry triček za padesát korun, leviskama ve stejné ceně a butikovýma šatama za sto padesát ještě s visačkou, jsem se prostě nemohla přenést přes cenovky, které začínaly na 10 eurech za stejné zboží, co je tady za deset korun. takže sekáče ano, pro lidi, co hledají: levné kožichy, kvalitní látku na šití, mají větší štěstí a trpělivost než já, haha


  • turkische pizza!! ♥

  • ušetřím vám den marného hledání wild hipsterů v jejich přirozeném prostředí - místo kreuzbergu, kam vás posílají vaši artsy kámoši a průvodci, jeďte do neuköllnu. pokud přežijete cestu přes/kolem görlitzer park, který jsme skromně překřtili na novou zoologischer garten, nesmíte vynechat white trash aka nejspíš nejlepší podnik na vaší cestě berlínem
  • všechno je hezčí a působivější v noci, bez lidí
  • všichni zvládají angličtinu
  • zoologischer garten už z principu




  • v centru téměř nejsou samoobsluhy. prý všichni jezdí nakupovat mimo do větších obchodů, kde ale opět moc neberou karty (marketing wtf)
  • bauhaus archiv
  • nezažila jsem jiné místo, kde byste si mohli v klidu prohlídnout a ošahat alexandra wanga, bez toho, aby vás někdo podezřívavě sledoval a soudil (-> kadewe)
  • nejlepší nákupy zaručeně kolem stanice metra weinmeisterstr. - weekday, urban outfitters, monki, fred perry, smutný pohledy do výlohy u lagerfelda, vagabond a víc a víc. získala jsem dojem, že sem chodí nakupovat všichni ti hipsteři, co se večer prochází po neukollnu a tváří se, že jejich outfit je #thrifted #sustainable & #vintage
  • kanken všude
  • koho teda sakra napodobují brněnští hipsteři?!
  • denní lístek platí jen do 3 a.m.
  • všichni na mě civěli stejně hloupě jako v čechách

  • 5 poboček dunkin donuts na 500 metrů čtverečných
  • množství street artu, co jsem viděla, neodpovídalo mým představám založených na berlínu jako místu, kam všichni jezdí malovat

  • nevěřte všem foto automatům nebo skončíte bez drobných i bez fotek jako my
  • j-store s purikurou

+ něco navíc na mým insta & bauhaus článek coming soon

facebook invasion

ačkoliv jsem se tomu dlouhá léta bránila všemi možnými způsoby a můj názor na self-proclaimed fotografy na facebooku je stále stejný, jsem z praktických i nepraktických důvodů nově k sledování i tam

like



budapest

je na čase si užít poslední volný nádechy a vypadnout z brna, který mi už připadá jako malá garsonka kdesi na kraji velkýho města

v budapešti je hodně židů, hodně desetinných míst a našli jsme kočičí kavárnu blíž než v tokyu
víc pěknýho světla a míň mě na blogu
srandičky jako vždy na insta







za necelý dva týdny berlín

chunky

článek by se taky mohl jmenovat: první boty z ebaye, co se dají nosit?
neodolatelný kaufy bot, co se tady dají těžko sehnat, se bohužel ne vždy vyplatí. pro člověka, co chce boty nosit každej den ven a ani na party (na který nechodí) mu nepřijde vhodný nosit něco, co není úplně ta správná velikost nebo trochu řeže do kotníků. stejně nepromyšlený mi ale přijde koupit si nebezpečně módní=sézónní boty za týdenní brigádnickej plat. poslední šance pro ebay, britskej prodejce, cena srovnatelná s high street, kde mě to ale pořád docela nudí. výsledkem je tahle (pro mě stylově hezčí) kopírka Dioon, která došla i s víkendem za týden, ve které už týden chodím, dvakrát jsem zmokla a měřím skoro stejně jako moje modelky. úspěch.







mimo jiné taky nepostradatelná pomůcka pro každýho fotografa v tomhle počasí. po roce jsem opět fotila Danielu a boty přišly vhod. jestli chcete vidět, jak se fotí z kaluže, klikejte. Daniela došla po roce bez půl metru vlasů, ale stále okouzlující a ve skříni měla přesně to, co jsem potřebovala.


praha

Nedávno jsem si udělala výlet do Prahy a při té příležitosti se potkala na focení s dvěma krásnými ženami. Kristýnu Tulachovou pravděpodobně znáte z jejího blogu, kromě toho taky pracuje pro Czechoslovak Models. Zažily jsme spolu vzrušující odpoledne na Žižkově s místními securiťáky a turistickou výpravou. Na fotky se můžete podívat ZDE.



Neunikla mi ani Marie, která je teprve druhá přírodní zrzka, kterou znám. Kromě toho, že zvládá dvě děti (!!), taky umí pózovat líp než leckterá profi modelka. Marii můžete sledovat na fejsbuku. Moje fotky ZDE.



Focení se mi najednou nahrnulo docela dost, takže blog budu teď nejspíš aktualizovat častěji plus přidám něco z backstage.


ask / insta / mail

Archiv blogu